Česká školní inspekce

Oblastní pracoviště č. 10

Pardubice

Výroční zpráva

České školní inspekce

o školním roce 1999/2000

Pardubice, září 2000

Výroční zpráva

České školní inspekce o školním roce 1999/2000

Obsah

1. Úvod........................................................................................................................................

2. Závěry z inspekční činnosti ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních..

2.1.1 Základní školy............................................................................................................

2.1.2 Střední školy..............................................................................................................

2.1.3 Vyšší odborné školy...................................................................................................

2.1.4 Speciální školy...........................................................................................................

2.1.5 Základní umělecké školy...........................................................................................

2.1.6 Předškolní zařízení....................................................................................................

2.1.7 Školská zařízení........................................................................................................

3. Poznatky z další činnosti ČŠI...............................................................................................

3.1 Závěry z šetření stížností....................................................................................................

3.2 Konkurzní řízení................................................................................................................

3.3 Spolupráce s partnery a organizacemi................................................................................

4. Závěry a doporučení pro státní správu a samosprávu.......................................................

5. Přílohy...................................................................................................................................

1. Úvod

Školní rok 1999/2000 byl pro Českou školní inspekci (ČŠI) rokem zahájení činnosti podle nové metodiky, která klade důraz především na sledování, posuzování, porovnávání a hodnocení kvality podmínek a průběhu vzdělávání a výchovy ve školách, v předškolních a školských zařízeních. Teprve v návaznosti na tato zjištění je posuzováno řízení školy. V dílčím rozsahu v případě orientačních inspekcí a v uceleném rozsahu v případě komplexních inspekcí tak umožňuje podat plastičtější obraz o jednotlivých školách, předškolních a školských zařízeních. Metodika byla na začátku roku ve zkrácené verzi zveřejněna v Učitelských novinách a je k dispozici na internetové adrese ČŠI - www.csicr.cz.

Předkládaná zpráva je souhrnem a zobecněním nejdůležitějších poznatků oblastního pracoviště č. 10 Pardubice (4 okresy Pardubického kraje) za uplynulý školní rok. Podkladem pro zpracování byly jednotlivé inspekční zprávy. Ty jsou veřejné, k dispozici na pracovištích ČŠI a ve školách, předškolních a školských zařízeních. Dále jsou zasílány zřizovatelům, příslušným školským úřadům a radám škol. V kompletním znění jsou rovněž zařazovány na internetovou adresu ČŠI.

Při výběru škol, předškolních a školských zařízení vycházela ČŠI z dlouhodobého plánu sestaveného podle zásady pravidelnosti inspekcí. Dále z různých požadavků zřizovatelů (MŠMT ČR, školských úřadů, obcí a dalších subjektů), vyhlášených tematických inspekcí a závěrů šetření oprávněných stížností. V letošním roce byla inspektována přibližně jedna čtvrtina škol a školských zařízení a jedna pětina předškolních zařízení z celkového počtu v kraji.

Školy a školská	Typ inspekce			Celkem
zařízení inspektorátu	Orientační	Tematická	Komplexní	inspekcí
Základní školy	59	0	3	62
Základní umělecké školy	2	0	0	2
Střední školy	46	1	5	52
Speciální školy	8	0	1	9
Vyšší odborné školy	2	0	0	2
Předškolní zařízení	71	0	6	77
Školská zařízení	7	0	4	11
Celkem	195	1	19	215

Pozn.: V údajích o středních školách jsou zahrnuty i inspekce ve střediscích praktického vyučování.

Česká školní inspekce hodnotila sledované jevy ve školách a školských zařízeních podle pětistupňové hodnotící škály, kterou znázorňuje tabulka:

Stupeň	Legenda	Poznámky, doplňky, upřesnění
1	Vynikající	Zcela mimořádný, příkladný	+ +
2	Velmi dobrý	Výrazná převaha pozitiv	+
3	Dobrý	Pozitiva a negativa v rovnováze	+ / -
4	Ještě vyhovující	Převaha negativ, výrazné nedostatky	-
5	Nevyhovující	Zásadní nedostatky	- -

Vysvětlivky ke grafu: ZŠ - základní školy, ZUŠ - základní umělecké školy, SŠ - střední školy, MŠ - předškolní výchovná zařízení, VOŠ - vyšší odborné školy, SPEC - speciální školy, ŠK.ZAŘ - školská zařízení.

Zpráva je členěna podle jednotlivých oblastí školství. Pro přehlednost jsou dále odděleny část textová a část grafická a tabulková.

2. Závěry z inspekční činnosti ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních

2.1.1 Základní školy

Hodnocení kvality vzdělávání

· Ve školách převládala výuka podle vzdělávacího programu Základní škola čj. 16 847/96-2, vzdělávací program Obecná škola čj. 12 035/97-20 se většinou omezuje na 1. stupeň. Přípustné úpravy učebních plánů odpovídají podmínkám školy. Nabídka volitelných předmětů je limitována personálními a materiálními možnostmi škol, u nepovinných předmětů finančními prostředky.

· Průběh vzdělávacího procesu má v základních školách rozdílnou úroveň, která plyne především z osobních předpokladů a přístupů jednotlivých pedagogů k výuce.

· Na 1. stupni základních škol převažuje při výuce příjemné a vstřícné klima a uplatňování netradičních forem práce. Byly zaznamenány snahy učitelů vést žáky k dialogu, k vyjadřování svých názorů. V některých předmětech je příliš kladen důraz na pamětné zvládnutí množství faktů uvedených v učebnicích (vlastivěda, přírodověda, prvouka). Kvalita výuky je často negativně ovlivňovaná učiteli, kteří přecházejí z 2. stupně a vyučují metodami, které neodpovídají věku žáků.

· Na 2. stupni základních škol nadále převládají v práci učitelů tradiční metody práce. Často schází dostatečný prostor pro uplatnění názoru a osobnosti žáka, v malé míře jsou žáci vedeni k týmové práci, k práci s informacemi, diskusi a vzájemné spolupráci. Individuální přístup je zaměřen převážně na zaostávající žáky. Převládá teoretické vyučování bez využití názorných pomůcek. Učitelé ne vždy dostatečně vedou žáky ke kvalitní úrovni ústních i písemných projevů.

· Snaha o rozvoj pozitivních hodnotových orientací byla výraznější na 1. stupni. Na rozvoji osobnosti se podstatně podílí účast žáků na různých kulturních, sportovních a společenských akcích školy.

Podmínky vzdělávání

· Jednotlivá ustanovení ve školních řádech upravují povinnosti žáků i jejich práva. Vyskytují se však ještě dokumenty s převažujícími zákazy a příkazy.

· Personální podmínky se liší zejména v souvislosti s velikostí škol. Narůstá problém výuky učiteli bez odborné způsobilosti v malých vesnických školách. Nadále převažuje feminizace. Na kvalitě výchovně vzdělávacího procesu jsou zřetelné pozitivní dopady dalšího vzdělávání učitelů.

· Absence žáků odcházejících na víceletá gymnázia a školy s rozšířenou výukou některých předmětů patří k demotivujícím faktorům v práci učitelů II. stupně základních škol.

· Prostorové podmínky jsou většinou dostačující. Obce mají vesměs pozitivní vztah ke školám, budovy jsou udržovány v dobrém stavu.

· Ve školních prostorách je udržován pořádek, vkusná výzdoba chodeb a tříd vytváří především na I. stupni příjemné a podnětné prostředí.

· Vybavenost škol je na různé úrovni, je dána možnostmi obcí a ekonomickou situací škol. Některé školy mají velmi dobře vybavené odborné pracovny, jsou zřizována informační centra - spojení knihovny a učebny výpočetní techniky. Mnohde se však počet odborných pracoven snižuje a finanční prostředky nestačí na nejběžnější demonstrační pomůcky.

· Při dodržování psychohygienických zásad v organizaci školy mají ředitelé složitou situaci, neboť sestavení rozvrhu je podřízeno možnostem dojíždění. Často dochází k nedodržení předepsané délky přestávek, proto některé školy řeší situaci žádostmi MŠMT ČR o výjimky z ustanovení vyhl. 291/91 Sb., o základních školách ke zkracování přestávek..

Řízení škol

· Oblast plánování a organizování chodu škol má stoupající úroveň, pozitivně se odráží vzdělávání ředitelů v oblasti managementu.

· Problémem zůstává malá schopnost ředitelů delegovat pravomoci na své zástupce, výchovné poradce a metodické orgány. V působení některých metodických orgánů byla patrná formálnost bez zřejmého dopadu na vzdělávací činnost škol.

· Vnitřní a vnější informační systém je ve většině škol funkční.

· Školy se snaží o větší otevřenost rodičům a veřejnosti - dny otevřených dveří, kulturní, sportovní a společenské akce.

· Nejvíce nedostatků bylo shledáno v systému kontrolní činnosti. Kontrolní činnost vedení škol nebyla v potřebné míře zaměřena do oblasti výchovně vzdělávací. Cíle hospitací a kontrol jsou voleny často samoúčelně, nahodile nebo formálně a neumožňují zachytit skutečný stav školy nebo výuky konkrétního předmětu.

· Školy výjimečně vytvářejí a přijímají nástroje pro analýzu a zpětnou vazbu, proto je ve většině základních škol sebehodnocení minimální.

Další důležité poznatky a zjištění z inspekční činnosti

· Péče o integrované žáky má různou úroveň, kvalitnější je na I. stupni škol. Zpracované individuální vzdělávací plány pro zdravotně postižené žáky jsou často formální.

· Rady škol byly ustaveny jen v mizivém počtu škol, vznikají většinou při řešení konkrétního problému školy.

· Byla zaznamenána nejednotnost v hodnocení a klasifikaci vědomostí a dovedností žáků (i na téže škole).

· V souvislosti s šetřenými stížnostmi se objevuje problém absence opravného prostředku proti klasifikaci chování.

Výrazná pozitiva

· Moderní metody práce se žáky v prvních ročnících.

· Kvalitní prostředí pro žáky v málotřídních školách.

· Vkusná výzdoba chodeb a tříd, která vytváří estetické prostředí školy.

· Vytváření pozitivní atmosféry školy, snaha o komunikaci se žáky.

· Častější využívání kladného hodnocení žáků.

· Posun v kvalitě výročních zpráv.

· Nadále se zkvalitňuje prezentace škol směrem k veřejnosti.

· Roste zájem žáků o účast v soutěžích organizovaných školami.

Výrazná negativa

· Nedostatek kvalifikovaných uchazečů o funkci ředitele málotřídních vesnických škol.

· Pedagogové většinou nejsou odborně připraveni na práci s žáky, u kterých jsou výchovné problémy.

· Efektivita vyučovacích hodin na 2. stupni je často nízká.

· Nedostatečná obměna učebních pomůcek, mnohdy i fondu učebnic.

· Málo je využívána didaktická technika (zejména vizuální).

· Ve většině škol jsou žákovské knihovny nedostatečně vybaveny literaturou pro práci s informacemi.

· Sebehodnocení a testování vědomostí žáků v jednotlivých předmětech provádějí jen některé školy.

· Přetrvávají nedostatky v kontrolním systému. Hospitační činnost ředitelů škol není většinou cílená.

Tendence

· Zvyšuje se nedostatek pedagogicky a odborně způsobilých učitelů pro výuku na 1. stupni.

2.1.2 Střední školy

Hodnocení kvality vzdělávání

· Způsob výkladu nového učiva obvykle respektoval kvalitativní úroveň žáků, která byla i v některých studijních oborech velmi nízká. Časté je diktování poznámek žákům do sešitů. Převažovala klasická stavba hodin (zahájení, popř. vytyčení cílů hodiny, frontální opakování nebo zkoušení 1 - 2 žáků, výklad a velmi stručné shrnutí) a výklad formou přednášky s malým kontaktem se žáky. Málo jsou využívány metody a prostředky ke zvýšení efektivity výuky. Během výkladu nové látky nebyly, až na drobné výjimky, zjištěny nedostatky odborného charakteru.

· Výchozím dokumentem v oblasti rozvoje osobnosti jsou obvykle školní řády různé kvality. Po formální stránce se v jejich zpracování vyskytovaly občasné administrativní nedostatky a po stránce obsahové měly ve výjimečných případech nevyvážené oblasti práv a povinností žáků. Na rozvoji všeobecného kulturního povědomí se významně podílí účast žáků na různých školních i mimoškolních akcích (kulturní, společenské, sportovní, ale také profesní). Žáci jsou ve výuce i mimo ni vedeni k dodržování pravidel mezilidských vztahů, vzájemné toleranci a úctě.

· V chování a vystupování žáků nebyly v průběhu inspekcí zjištěny zásadní nedostatky. Žáci nemají dostatečné vyjadřovací schopnosti.

· Při inspekci praktické výuky byly nedostatky nejčastěji shledávány v oblasti vedení povinné dokumentace a ve smlouvách o zabezpečení praktického vyučování.

Podmínky vzdělávání

· Prostorové podmínky výuky jsou ve většině škol dostačující.

· Vybavenost škol didaktickou technikou byla na standardní úrovni, ale frekvence využívání byla v jednotlivých školách různá. Vybavení učebními pomůckami bylo celkově na průměrné úrovni, pomůcky jsou často staršího data výroby.

· Školy jsou vybaveny výpočetní technikou, ve srovnání s vývojem však výpočetní technika v některých školách postupně zaostává (většinou ve školách s malým počtem žáků nebo nesourodým vzdělávacím programem, kde finanční prostředky nestačí na obnovu).

· Fond učebnic není úplný, nepokrývá všechny vyučované předměty, chybí kvalitní učebnice pro odborné předměty. Vyučující však v některých školách vytvářejí vlastní učební texty. Byla zaznamenána absence učebnic u žáků (školy zdůvodňují situaci zvýšenou finanční náročností na rodiče).

· Pro výuku přírodovědných předmětů (fyzika, chemie, biologie) byly zjištěny nedostatečné materiálně technické podmínky.

· V praktickém vyučování bylo materiálně technické zázemí vyhovující, ale nedostačující finanční krytí ze státního rozpočtu mělo za následek pokračující zaostávání strojů a zařízení po morální a technické stránce.

· Rozvrhy hodin byly zpracovány v souladu s platnými předpisy; přetrvává tendence zavádění pětiminutových přestávek (odůvodňováno potřebou koordinovat rozvrh se spoji hromadné dopravy). Třídy jsou děleny na skupiny dle platných předpisů nejen při výuce cizích jazyků a odborného výcviku, ale také při výuce dalších předmětů.

· Struktura hodin v rozvrhu nebyla obvykle optimální (kumulace výuky předmětů do několikahodinových bloků, nerovnoměrné rozložení předmětů v týdenním rozvrhu hodin, zařazování náročných předmětů do posledních vyučovacích hodin).

· Personální podmínky jsou lepší ve školách jednooborově zaměřených a školách s větším počtem žáků.

· V častých případech i učitelé bez úplné způsobilosti zajišťovali kvalitní výuku, zejména v odborných předmětech, při srovnání s výukou pedagogy splňujícími předepsané vzdělání.

Řízení škol

· Ředitelé škol dokázali prezentovat koncepční záměry. Ze strategie dalšího rozvoje v oblasti vzdělávání, modernizace a údržby vychází dlouhodobé plánování škol, jsou zpracovávány plány na školní rok. Pokračuje trend od krátkodobého ke střednědobému a dlouhodobému plánování. S koncepcí jsou zaměstnanci škol seznámeni. Při plánování je využíváno metodických a poradních orgánů ředitele.

· Ve školách byly vyučovány obory v souladu s rozhodnutím o zařazení školy do sítě škol. V některých učebních plánech škol však byly zjištěny diference nad rámec povolených úprav. Učební osnovy byly rozpracovávány do tematických plánů, které měly velmi často pouze formální charakter. Nabídka volitelných předmětů závisí na personální struktuře a typu škol. Nepovinné předměty jsou zaváděny v minimálním rozsahu s ohledem na finanční možnosti škol.

· Organizace vzdělávací činnosti a provozu škol vychází ze zpracovaných organizačních řádů, organizačních uspořádání a ze školních řádů pro žáky. Dokumenty byly zpracovány na rozdílné kvalitativní úrovni. Přesto vytvořené organizační struktury ve školách plní svůj účel.

· Informační systémy škol (vnější, vnitřní) jsou funkční, na dobré úrovni. Zákonným zástupcům žáků byly informace předávány pravidelně.

· Ve výročních zprávách o činnosti školy převažovaly přehledy údajů. Zprávy nejsou obvykle využívány k sebehodnocení.

· Další vzdělávání pedagogických pracovníků, podpora jejich aktivit a tvořivosti jsou odrazem finančních a organizačních možností školy.

· Hodnocení pracovníků je pravidelné, obvykle podle stanovených kriterií, podpořené existencí vnitroorganizačních předpisů.

· Ředitelé škol mají vytvořen systém kontrolní činnosti. Součástí kontroly je i hospitační činnost (přetrvává nízký počet hospitací). V některých případech byla zjištěna i menší účinnost kontroly vedoucích pracovníků jednotlivých úseků ředitelem školy (plnění učebních dokumentů).

· V převážné většině škol nebyly využívány evaluační nástroje pro hodnocení výsledků vzdělávání. Určité srovnání získávají školy účastí žáků na olympiádách a omezeném počtu profesních soutěží oborově příbuzných škol.

Výrazná pozitiva

· Postupné zavádění a zpřístupnění informačních technologií pro žáky a pedagogické pracovníky.

· Snaha středních odborných škol o intenzivnější komunikaci s profesní sférou a úřady práce.

· Vedení žáků k dodržování pravidel mezilidských vztahů, utváření všeobecné kulturnosti.

Výrazná negativa

· Provádění úprav schválených učebních plánů a učebních osnov nad rámec povolených tolerancí.

· Nedostatečná příprava žáků k samostatnosti, nedostatečný důraz na rozvíjení komunikativních dovedností, přetrvávající nižší efektivita výuky (diktování poznámek do sešitů).

2.1.3 Vyšší odborné školy

Hodnocení vyšších odborných škol (VOŠ) bylo předmětem tematických inspekcí v předcházejících dvou letech. Z toho důvodu byl ve školním roce 1999/2000 inspektován pouze průběh závěrečného absolutoria.

2.1.4 Speciální školy

Hodnocení kvality vzdělávání

· Individuální přístup k žákům vedený na základě vypracovaných individuálních výchovně vzdělávacích plánů (dále jen IVVP) je nadále spíše formální, individuální plány chybí nebo nemají dostatečnou kvalitu. Pouze pro kombinovaně postižené žáky, příp. žáky s těžkou formou zdravotního postižení, většina škol IVVP má a pracuje podle nich.

· Školy většinou v dostatečné míře nabízejí svým žákům mimoškolní zájmové a další aktivity. Tento stav má progresívní trend. Stagnace nabídky byla zjištěna ojediněle.

· V přípravě učitelů na výuku byla zjištěna rozdílná úroveň. Zpracované tematické plány učiva jsou zčásti formální, několik let neaktualizované. Pouze někteří učitelé přistupují k rozvržení učiva zodpovědně, zpracované plány jsou funkční, flexibilní, odrážející materiální podmínky školy a složení žákovských kolektivů v souladu s naplněním deklarovaných vzdělávacích programů.

· Byla zjištěna převaha velmi dobře vedených vyučovacích hodin, zejména ve výuce mladších žáků školy. Učitelé respektují specifické zvláštnosti žáků a míru jejich zdravotního postižení. Využívají možnosti zařadit široké spektrum moderních metod a forem práce. Často bylo zaznamenáno činnostní učení, práce ve skupinách, problémové vyučování, názorné vyučování a soutěživé prvky. Někteří vyučující si vyrábějí speciální pomůcky pro výuky sami. V části škol přetrvává značně konzervativní výuka, pro žáky nepřitažlivá, méně efektivní.

· Motivace a hodnocení žáků mají velmi dobrou úroveň. Členové pedagogických sborů si většinou zřetelně uvědomují předpoklad úspěšné pedagogické práce v pozitivním motivování a častém povzbuzování žáků k dobrému školnímu výkonu. Opak tohoto stavu byl zjištěn ojediněle. Rezervy byly v nedostatku slovního hodnocení žáků v žákovských knížkách jako stimulu školní úspěšnosti žáků. V hodnocení chování je situace různá. Některé školy vykazují převahu výchovných opatření (napomenutí, důtky, zhoršená hodnocení z chování), jiné preferují a udělují více pochvalných sdělení.

· Interakce učitel - žáci je velmi dobrá. Výukové prostředí bývá přívětivé, jsou vytvořeny dobré předpoklady pro vzájemnou komunikaci. Problémem zůstává většinou omezený prostor poskytovaný žákům k vlastnímu projevu. Dochází k nízkému rozvoji komunikativních dovedností žáků a jejich slovní zásoby.

· Celková kvalita vzdělávání je rozdílné úrovně, která přímo souvisí s osobnostními a profesními předpoklady jednotlivých vyučujících a jejich přístupem k plnění pracovních povinností.

Podmínky vzdělávání

· Personální podmínky speciálních škol a školských zařízení se postupně zlepšují. Mnozí učitelé si dálkovým studiem doplňují potřebnou způsobilost k výuce. Velmi dobrá je situace v odborných učilištích a praktických školách, kde zásluhou vedení školy většina učitelů studuje dvouleté rozšiřující studium speciální pedagogiky. Přibývá osobních asistentů ve výuce.

· Materiální podmínky se zlepšují pouze v některých školách. Ve vybavenosti škol pomůckami a učebním materiálem je konstatována spíše strnulost stavu. Problematika přímo souvisí s finančními možnostmi školy. Byly ovšem zaznamenány i případy, kdy je škola dostatečně vybavena pomůckami, didaktickou technikou apod. a k využití dochází pouze ojediněle. Ředitelé škol argumentují omezenými finančními prostředky pro nákup nových a často finančně náročných pomůcek. Kladem je postupné rozšiřování počítačové techniky do výuky.

· V psychohygienických podmínkách výuky a začleňování těchto zásad do každodenního života školy byly zaznamenány odlišné postoje vyučujících. Sledované hodiny zčásti respektovaly potřeby zdravotně postižených žáků, místy nedošlo k neformální relaxaci a stav vyústil ve zhoršenou kázeň žáků. Sestavení rozvrhu vyučovacích hodin je v převážné míře v souladu s právními normami.

Řízení škol

· V řízení převažuje operativní způsob práce, založený na kvalitním plánování a stanovených koncepčních záměrech školy.

· Organizace činnosti školy je většinou velmi dobrá, konstruktivní a funkční. Ve výročních zprávách o činnosti školy se někteří ředitelé dopustili zveřejnění osobních údajů učitelů a žáků v rozporu se zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Povinná dokumentace je vedena až na drobné formální nedostatky většinou velmi dobře. Přetrvává místy nepodložené výkaznictví zdravotních postižení žáků, které není v souladu s platným metodickým pokynem k integraci.

· Některým školám se z důvodu nezájmu rodičů nedaří navázat žádoucí komunikaci. Rada školy při žádné z inspektovaných speciálních škol nebyla zřízena.

· Vedení a motivování pracovníků má velmi dobrou až vynikající úroveň. V kontrolních mechanizmech škol jsou rozdíly. Některé kontrolní systémy jsou méně efektivní bez zpětné vazby v případě zjištění negativ. Části ředitelů a jejich zástupců se nedaří z důvodu častých provozních problémů vykonávat hospitační činnost v dostatečné míře.

Podstatná pozitiva

· Převaha moderního pojetí výuky s alternativními formami a metodami práce.

· Rozšiřující se mimoškolní činnost nabízená žákům jako prevence negativních jevů.

· Nabídka jednoletých až tříletých praktických škol pro handicapované jedince v rámci jednoduché profesní přípravy.

Podstatná negativa

· Formální individuální výchovně vzdělávací plány nebo jejich úplná absence.

· Velmi rozdílná odborná úroveň výstupů pedagogicko psychologických poraden ve stanovení diagnózy žáka a jejich metodické pomoci učitelům.

· Neoprávněné výkaznictví žáků se zdravotním postižením.

· Stanovená kritéria odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků dle stávajícího právního předpisu nevytvářejí podmínky pro přesné posouzení a určení způsobilosti.

Tendence

· Zvyšující se počet osobních asistentů u těžce zdravotně postižených žáků.

· Úbytek žáků ve speciálních školách při nemocnici a léčebně, radikální zkracování délky hospitalizace a z toho plynoucí problematika zajištění soustavnějšího působení na žáky.

2.1.5 Základní umělecké školy

Vzhledem k nízkému počtu inspekčních zpráv není zpráva o základních uměleckých školách podávána.

2.1.6 Předškolní zařízení

Hodnocení kvality vzdělávání

· Pedagogická práce je v mateřských školách (dále jen MŠ) plánována, převládají týdenní tematické plány. Východiskem je Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy vydaný MŠ ČSR dne 23. prosince 1983 pod čj. 33 483/83 - 201. To však přináší různou kvalitativní úroveň přípravy vzdělávací činnosti. Jednou z příčin je absence nového vzdělávacího programu.

· Zkvalitněna byla pedagogická diagnostika především u dětí integrovaných, s odkladem školní docházky a u dětí z rodin s nižším výchovným a sociálním uvědoměním. Je využívána při zpracování individuálních plánů rozvoje dětí.

· Pozitivním jevem bylo střídání organizačních forem práce. Snížila se převaha frontálních, více byly zařazovány skupinové formy. Intenzívněji byl využíván individuální přístup.

· Řízené činnosti v oblasti rozvoje poznání (zpravidla frontálně organizované) charakterizovala malá promyšlenost, minimálně pak byly zařazovány metody experimentu, praktické činnosti vedoucí k aktivnímu poznávání a objevování souvislostí. Děti projevovaly menší aktivitu, absentovalo citové prožívání.

· Při skupinových a individuálních činnostech byl zaznamenán úzký emotivní a verbální kontakt učitelky a dítěte. Intenzívněji zde docházelo k zapojování více smyslů, rozvíjení prožitků a uspokojování zájmů dětí.

· Spontánní činnosti jak v organizaci, tak v použitých metodách byly prováděny kvalitněji, podporovaly rozvoj samostatnosti, tvořivosti a komunikace. Výrazně pozitivním jevem bylo vytváření prostoru pro sebevýchovu a sebekázeň.

· Hodnocení jednání dětí bylo vždy prováděno s cílem povzbudit v dítěti důvěru ve vlastní schopnosti. Vedení dětí k sebehodnocení a hodnocení bylo postupně využíváno jako prostředek k vytváření postojů tolerance a pozitivních hodnotových postojů.

· Vzájemné vztahy dětí ve skupině byly přirozené, vyznačovaly se důvěrou. Do MŠ jsou stále častěji zařazovány děti jiných národností, jejich adaptace probíhá bez problémů, zcela přirozeně.

Podmínky vzdělávání

· Ve vícetřídních mateřských školách učitelky splňovaly odbornou a pedagogickou způsobilost. V některých jednotřídních MŠ pracovaly učitelky bez odborné a pedagogické způsobilosti (dále jen nekvalifikované), většinou na zkrácené úvazky. V těchto případech se snížila možnost souběžného působení učitelek ve třídě.

· Pozitivním jevem byl aktivní zájem kvalifikovaných učitelek o další vzdělávání. Odborné znalosti využívaly ke zkvalitnění vzdělávacího procesu. Nekvalifikované učitelky se naproti tomu vzdělávaly jen omezeně. Zpravidla se jednalo o provozní pracovnice škol, které se z důvodu souběžného pracovního poměru jen obtížně uvolňovaly na vzdělávací akce.

· MŠ si stále udržují velmi dobrou úroveň ve vybavení. Avšak v menších školách dochází pro nedostatek financí k doplňování a obměně hraček a pomůcek nepravidelně.

· Zvýšila se funkčnost výchovně vzdělávacího prostředí. Ve třídách byly vytvořeny námětové koutky pro hry a rozmanitá zákoutí pro tvořivé aktivity dětí.

· V MŠ byly respektovány psychohygienické zásady v organizaci života dětí. Řízené a spontánní činnosti byly v rovnováze, byly dodržovány zásady relaxace. V některých inspektovaných školách však byl denní režim nepružný. Přechody mezi jednotlivými režimovými aktivitami byly násilné a činnosti dětí více organizované.

Řízení mateřských škol

· Koncepční záměry a roční plány vycházejí z reálných pedagogických a organizačních podmínek škol. Nedostatky byly shledány v analýze vzdělávací činnosti - rozbor či hodnocení mělo zpravidla pouze formu popisu. Ředitelky stanovují dlouhodobé nebo střednědobé cíle rozvoje školy, ne vždy ale konkretizují prostředky a realizační fáze. Dílčí nedostatky se projevovaly v návaznosti mezi dvěma ročními plány.

· Pozitivní zkušenosti byly získány při vytváření nových organizačních struktur. Funkční spojení provozu MŠ a školní družiny prokázalo svoji životaschopnost a opodstatněnost především v menších obcích. Integrovaný model základní a mateřské školy byl z hlediska organizace provozu bezproblémový. Tam, kde byla odborným řízením pověřena učitelka MŠ, nebyly shledány nedostatky. Kde si odborné řízení ponechal ředitel ZŠ, však zpravidla chybělo pedagogické a odborné řízení MŠ.

· Velmi dobrá je spolupráce MŠ s rodiči a jejich prezentace na veřejnosti.

· Vedení nekvalifikovaných pracovnic není cílené, převládá nárazovost a nahodilost.

· V kontrolní činnosti ředitelek byly zaznamenány nedostatky. Výsledky kontrolní činnosti jsou nedostatečně analyzovány, nejsou využívány pro další práci.

Podstatná pozitiva

· Při zajišťování kontinuity mezi jednotlivými inspekčními vstupy byla sledována vstřícná reakce vedení školy na doporučení uváděná v inspekčních zprávách.

· Úspěšné integrování zdravotně postižených dětí a děti jiných národností.

· Intenzivní odborná péče věnovaná dětem s odkladem školní docházky a dětem z rodin s nižším výchovným a sociálním uvědoměním.

· Výrazné zastoupení logopedických asistentek v MŠ.

Podstatná negativa

· Zkracování pedagogických úvazků i počtu odborně a pedagogicky způsobilých učitelek především v jednotřídních MŠ.

Tendence

· Odborně prováděná logopedická prevence pozitivně ovlivňuje jazykovou úroveň dětí a připravenost pro další vzdělávání.

2.1.7 Školská zařízení

Domy dětí a mládeže

Kvalita vzdělávání

· Domy dětí a mládeže (DDM) nabízejí celoroční pestrou činnost pro děti, mládež i dospělé. Počet účastníků je srovnatelný s loňským rokem.

· Nabídka pravidelné činnosti je dominující. Využívají ji z převážné části žáci 1. stupně základních škol, s přibývajícím věkem zájem klesá. Je ovlivňována personálními a prostorovými možnostmi DDM a mírou znalostí potřeb dětí a mládeže v místě DDM. Rozšiřuje se zájem rodičů předškolních dětí o činnosti pro děti samotné i rodičů s dětmi.

· Příležitostná činnost se zaměřuje na nabídku akcí vzdělávacího i rekreačního charakteru v průběhu týdne i o víkendech. Je využívána celá škála různých forem včetně akcí přímo souvisejících s primární a sekundární prevencí sociálně patologických jevů.

· Nabídka táborů o hlavních i vedlejších prázdninách je kvalitní a široká, některé tábory nejsou z důvodů nenaplnění počtu míst (vlivem rostoucí nabídky jiných subjektů) i přes připravenost realizovány. V ojedinělých případech jsou mezi tábory DDM vykazovány i pobyty organizované cestovními kancelářemi.

· DDM jsou organizátory postupových soutěží vyhlašovaných MŠMT ČR. Při organizaci využívají stálých a externích zaměstnanců i dobrovolných spolupracovníků ze škol a občanských sdružení i z řad rodičů.

· Pokud podmínky dovolují, zvyšuje se nabídka spontánních aktivit. Její rozsah je však nadále velmi malý.

· V jednotlivých činnostech DDM je patrná snaha o individuální přístup, o práci s talenty a jejich podporu a o cílené ovlivňování návyků využívání volného času.

Podmínky činnosti

· Podmínky činnosti a následně i rozsah a výsledky činnosti ovlivňuje především způsob financování a ekonomická situace jednotlivých DDM.

· V DDM pracují stálí pracovníci převážně se středoškolským vzděláním. Externí a dobrovolní spolupracovníci jsou vyhledáváni a přijímáni především podle zájmových a odbornostních předpokladů. Věkové složení v obou skupinách je velmi široké.

· Prostorové a materiální podmínky se nezlepšují, přirozeným stárnutím a zaostáváním bez možnosti pravidelné obnovy se kvalita vybavení postupně zhoršuje.

· V DDM je zjevná snaha o vytvoření neformálního, podnětného prostředí, spoluvytvářeného účastníky činnosti a jejich pracemi.

· Pracovníci DDM hledají další formy využití prostor DDM v dopoledních a večerních hodinách (vzdělávání učitelů, přednášky, zájmová činnost pro dospělé apod.).

Řízení DDM

· Je patrné zvyšování právního a ekonomického vědomí většiny ředitelů, což se projevuje především formou i obsahem základních i vnitřních dokumentů DDM a podílem výnosů z vlastní činnosti.

· Kontrola výchovné činnosti je v mnohých případech nahodilá, bez konkrétního zaměření na rozvoj pedagogického a odborného růstu externích a začínajících stálých pracovníků.

Podstatná pozitiva

· I přes úbytek dětské populace neupadá zájem o činnost v DDM.

· Snaha o rozšiřování nabídky spontánních aktivit.

Podstatná negativa

· Snižování kvality materiálních a technických podmínek pro činnost DDM.

· Absence cíleného průzkumu a analýzy potřeb na trhu volného času v místě DDM vede k setrvávání na nabídce již překonaných forem činnosti. Jedním z důvodů je i demotivující systém rozdělování finančních prostředků v místě či v okrese, založený pouze na počtu účastníků v zájmové činnosti pravidelné DDM.

Domovy mládeže

Hodnocení kvality vzdělávání

· Se změnou struktury ubytovaných žáků (přibývají žáci starší 18 let) se zvýrazňuje sociální role domovů mládeže (DM) nad rolí výchovnou.

· Vlivem nesourodého složení ubytovaných se těžiště výchovné činnosti přesouvá z výchovných skupin do nabídky pravidelných, příležitostných a spontánních aktivit. Šíře a kvalita této nabídky je závislá na počtu, odbornosti a zkušenosti vychovatelů v DM.

· V mnohých případech se doba zájmové činnosti nabídky kryje s dobou pro přípravu na vyučování, není vymezen čas pro studijní klid.

· Přiměřená péče je věnovaná prevenci a sledování sociálně patologických jevů. V životě DM se projevují spíše drobné přestupky proti vnitřním řádům. Závažné případy xenofobie, šikany nebo výrazných experimentů s psychotropními látkami nebyly zaznamenány, méně závažné jsou důsledně řešeny.

· Množí se případy DM, kde se žáci s vědomím zákonných zástupců z různých důvodů v DM nestravují nebo stravují částečně.

Podmínky vzdělávání

· Prostorové a materiální podmínky DM a tvorba prostředí jsou různé a liší se podle velikosti a stáří DM a přístupu vedení. Značné rozdíly jsou např. v možnostech individuální výzdoby, ve vybavení studijních míst, možnostech dostupnosti studijního a encyklopedického materiálu, vybavení výpočetní technikou nebo náčiním a nářadím pro zájmovou činnost. Všeobecně lepší podmínky jsou v samostatných DM.

· Většina vychovatelů splňuje podmínky pedagogické a odborné způsobilosti. Z DM téměř vymizela profese pomocných vychovatelů.

· DM při středních školách jsou v některých případech chápány spíše jako ubytovací zařízení, což se občas projevuje v nedostatečném počtu vychovatelů a jejich pracovních náplních. Ty obsahují vedle výchovné práce i další činnosti.

Řízení DM

· V DM při středních školách jsou odpovědností za výchovnou i organizační stránku pověřování vychovatelé, kteří jsou zpravidla přímo podřízení řediteli nebo jeho zástupci.

· Vnitřní řády a režimy DM povětšinou respektují hygienické i psychohygienické zásady.

· Kontrolní činnost ředitelů a vychovatelů postrádá zaměření vedoucí k pozdější analýze a sebehodnocení, soustředí se na dodržování běžných povinností vychovatelů i žáků.

Podstatná pozitiva

· Přenášení odpovědnosti na žáky v přípravě na výuku a rozhodování o využití volného času za předpokladu důsledné kontroly ze strany vychovatelů.

Podstatná negativa

· Nenaplnění stanoveného počtu vychovatelů nebo jejich zkrácené pracovní úvazky a vytížení dalšími úkoly vede k omezovaní nabídky činností, která vyžaduje samostatné vedení, dozor a dohled, a omezuje vliv vychovatelů DM na pouhé dodržování režimových momentů.

Tendence

· Všeobecný odklon zájmu od organizované činnosti v pubescentním věku dětí a mládeže.

· Nabídka jednotlivých činností a vliv DDM i DM na využívání volného času jsou chápány jako významný prvek primární prevence sociálně patologických jevů v místě. Zvyšuje se zájem obcí o činnost DDM zřizovaných školskými úřady, v některých místech i prostřednictvím finančního příspěvku na činnost.

3. Poznatky z další činnosti ČŠI

3.1 Závěry z šetření stížností

· Bylo přijato 30 stížností, což je o 7 více než v loňském roce. Do kompetence ČŠI spadalo k vyřízení 22 stížností, které obsahovaly 82 bodů k šetření. Počet vyřízených stížností je o 5 vyšší než v loňském roce. Šest stížností bylo postoupeno jiným institucím (2x řediteli školy, 2x Policii ČR, 2x školskému úřadu). Zbývající 2 byly již dříve šetřeny školským úřadem a byly odloženy.

· Nejvíce stížností - 16 - bylo podáno rodiči žáků, , 4 pedagogy, 2 žákem, 3 jinými fyzickými osobami, 5 bylo anonymních.

· Obdobně jako v loňském roce směřovalo nejvíce stížností proti základním školám - 15, dále 8 proti středním školám, 3 proti výchovným zařízením, 2 proti ČŠI, po jedné proti mateřským školám, dětskému domovu. Z toho v 19 případech se jednalo o činnosti ředitele, v 7 případech o činnosti pedagoga.

· Jako neoprávněných bylo klasifikováno 44,9 % šetřených bodů (v loňském roce 51 %), 19,4 % jako oprávněných (11 %), 5,6 % jako částečně oprávněných (6,6 %), 22,2 % šetřených bodů bylo neprokazatelných. Zbývající šetřené body byly klasifikovány jako bezpředmětné, nebylo možné je hodnotit nebo byly v průběhu šetření staženy stěžovatelem zpět.

· Proti postupu ČŠI byly podány dvě stížnosti, hodnocené jako neoprávněné.

3.2 Konkurzní řízení

· Školní inspektoři se zúčastnili 45 konkurzů jako členové konkurzních komisí při výběru kandidátů na místa ředitelů škol, předškolních a školských zařízení.

· Pro oblastní pracoviště Pardubice byl vypsán 3x konkurz na místa školních inspektorů. Ke jmenování byli navrženi 3 uchazeči. Všichni tři byli jmenováni a stali se školními inspektory.

3.3 Spolupráce s partnery a organizacemi

· Spolupráce se školskými úřady je trvalá, stejně jako v loňském roce korektní a vstřícná. Předmětem jsou závěry inspekčních zpráv především při přijímání opatření, šetření stížností a hodnocení ředitelů pro účely přidělování nenárokových složek mzdy a setrvání ve funkcích po ukončení funkčního období. ČŠI se vyjadřovala i k žádostem škol a školských zařízení o investiční účelové dotace a k optimalizaci sítě škol.

· ČŠI spolupracuje se zřizovateli škol, zpravidla při projednávání inspekčních zpráv a výsledků šetření stížností.

· Školní inspektoři se účastnili příležitostně porad ředitelů škol, předškolních a školských zařízení.

· Školní inspektoři spolupracovali prostřednictvím Ústavu pro informace ve vzdělání při zajišťování mezinárodního výzkumu prováděného Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

4. Závěry a doporučení pro státní správu a samosprávu

Oblast školské legislativy

· Vytvořit metodický pokyn či příkaz k povinnosti škol utvořit vlastní vnitřní klasifikační řád.

· Vymezit povinnou pedagogickou dokumentaci MŠ.

· Vydat novou vyhlášku o domovech mládeže, která by odrážela změnu podmínek i pojetí výchovné činnosti.

· Vydat novou vyhlášku o odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.

Obsah vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání

· Stanovit kurikulum předškolní výchovy, které by se stalo východiskem pro tvorbu různých vzdělávacích programů.

· Vytvořit ekonomické podmínky DDM motivující k rozšíření nabídky příležitostných a spontánních aktivit především pro pubescenty a mládež.

Oblast strategického plánování a koncepčního rozhodování

· Revidovat síť pracovišť praktického vyučování.

5. Přílohy

Tabulka č. 1: Celkové hodnocení výsledků inspekcí ve školách a školských zařízeních
ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení škol a školských zařízení na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Výsledky inspekcí v %	5,78	58,38	34,11	1,73	0,00

Graf č. 1

Tabulka č. 2: Hodnocení úrovně vyučovacích hodin v základních školách

Hodnocení kvality vyučování na základě provedených hospitací	Počet	Stupeň hodnocení
	hospitací	Četnosti jednotlivých stupňů hodnocení					Průměr
název předmětu		1	2	3	4	5
Český jazyk a literatura	221	32	107	65	17		2,30
Cizí jazyk	65	5	27	25	8		2,55
Dějepis	33		18	12	3		2,56
Zeměpis	49	12	18	12	7		2,29
Matematika	223	26	128	60	9		2,31
Fyzika	64	5	32	23	4		2,41
Chemie	50	4	24	16	6		2,48
Prvouka	43	9	24	8	2		2,06
Vlastivěda	25	1	14	5	5		2,56
Tělesná výchova	60	27	13	17	3		1,93
Přírodopis	82	19	33	25	5		2,19
Občanská výchova	13	1	7	4	1		2,38
Rodinná výchova	15	1	4	6	3	1	2,93
Celkem	943	142	449	278	73	1	2,38

Graf č. 2

Tabulka č. 3: Celkové hodnocení řízení v základních školách ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení řízení škol na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Relativní četnost hodnocení řízení v %	1,67	63,33	31,67	3,33	0,00

Tabulka č 4: Hodnocení úrovně vyučovacích hodin v gymnáziích

Hodnocení kvality vyučování na základě provedených hospitací	Počet	Stupeň hodnocení
	hospitací	Četnosti jednotlivých stupňů hodnocení					Průměr
název předmětu		1	2	3	4	5
Český jazyk a literatura	13	1	10	2			2,08
Cizí jazyk	19	2	10	6	1		2,36
Matematika	26	2	21	3			2,04
Fyzika	13	1	7	5			2,31
Chemie	11		6	5			2,45
Biologie	11		9	2			2,18
Tělesná výchova	5	1	4				1,80
Informatika a výp. technika	8		5	3			2,38
Celkem	106	7	72	26	1		2,20

Graf č. 3

Tabulka č. 5: Hodnocení úrovně vyučovacích hodin ve středních odborných školách

Hodnocení kvality vyučování na základě provedených hospitací	Počet	Stupeň hodnocení
	hospitací	Četnosti jednotlivých stupňů hodnocení					Průměr
název předmětu		1	2	3	4	5
Český jazyk a literatura	15	1	8	6			2,33
Cizí jazyk	4	3	1				1,25
Matematika	61		34	24	2	1	2,51
Fyzika	15		12	1	1	1	2,40
Chemie	22		4	18			2,82
Základy přírodních věd	11		1	10			2,91
Tělesná výchova	3		3				2,00
Informatika a výp. technika	48	3	16	13	16		2,88
Odborné předměty ekonomické	14		12	1	1		2,21
Odborné předměty strojírenské	51	2	19	26	4		2,63
Odborné předměty elektro	32	2	19	11			2,28
Odborné předměty ostatní	7		5		2		2,57
Odborný výcvik, praxe	56	2	38	11	5		2,34
Celkem	339	13	172	121	31	2	2,52

Graf č. 4

Tabulka č. 6: Celkové hodnocení řízení ve středních školách ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení řízení SŠ na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Relativní četnost hodnocení řízení v %	7,69	53,85	34,61	3,85	0,00

Tabulka č. 7: Hodnocení kvality vzdělávání v předškolních zařízeních

Hodnocení kvality vyučování na základě provedených hospitací	Počet	Stupeň hodnocení
	hospitací	Četnosti jednotlivých stupňů hodnocení					Průměr
název předmětu		1	2	3	4	5
Spontánní činnosti	57	20	32	5			1,74
Řízené činnosti integrované	9	1	8				1,89
Řízené činnosti pohybové	45	13	27	5			1,82
Řízené činnosti rozumové a poznávací	29	13	14	2			1,62
Řízené činnosti jazykové a komunikativní	13	7	5	1			1,54
Řízené činnosti literární a tvořivé	12	4	6	2			1,83
Řízené činnosti hudební	18	5	10	3			1,89
Řízené činnosti pracovní a manipulační	33	12	18	3			1,73
Řízené činnosti sebeobslužné	33	7	23	3			1,88
Řízené činnosti výtvarné	18	6	10	2			1,78
Celkem	267	88	153	26	0	0	1,77

Graf č. 5

Tabulka č. 8: Celkové hodnocení řízení v předškolních zařízeních ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení řízení MŠ na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Relativní četnost hodnocení řízení v %	8,45	54,93	32,39	2,82	1,41

Tabulka č. 9: Celkové hodnocení řízení školských zařízení (DM a DDM) ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení řízení školských zařízení na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Relativní četnost hodnocení řízení v %	0,00	41,67	50,00	8,33	0,00

Tabulka č. 10: Celkové hodnocení řízení všech škol a školských zařízení ve školním roce 1999/2000

Sledovaný ukazatel	Hodnocení řízení škol a školských zařízení na pětistupňové škále
	1	2	3	4	5
Relativní četnost hodnocení řízení v %	5,75	56,36	33,30	4,02	0,57